Axonometrie (axa = osa; odtud také název, doslova „odměřovat podél os“)
je rovnoběžné promítání.
Promítáme na průmětnu (obvykle svislou) kolmým nebo šikmým směrem a proto rozlišujeme axonometrii kolmou nebo šikmou. Technická praxe používá oba druhy axonometrií především pro jejich názornost. My budeme probírat pouze kolmou axonometrii. Jaký je rozdíl mezi kótovaným promítáním a kolmou axonometrií? Obojí je kolmé promítání na jednu průmětnu. Rozdíl je v umístění systému souřadnic vzhledem k průmětně. |
|
Souřadnicový systém má v axonometrii obecnou polohu vzhledem k průmětně.
Tedy osy x, y, z jsou v axonometrii k průmětně šikmé
(neleží v průmětně ani na ni nejsou kolmé).
Úsečka na souřadnicové ose se promítáním zkrátí tím víc,
čím větší úhel svírá osa s průmětnou.
Rozměry těles se pak nanášejí v určitém měřítku rovnoběžně s těmito osami.
Podstatnou roli v axonometrii bude hrát to, v jaké poloze si zvolíte systém souřadnic vzhledem k průmětně. Osy axonometrického promítání lze zvolit libovolně, obvykle se však osa z („výška“) volí jako svislá. Hlavní výhoda axonometrie proti složitějším metodám promítání je v tom, že se průmět snadno konstruuje a že se z něho dají rozměry odečíst poté, co stanovíme měřítka na jednotlivých osách (viz obrázek vedle). Nevýhoda může být v tom, že v axonometrické projekci se rovnoběžky nesbíhají a tak je perspektivní dojem nedokonalý. Zobrazte bod A, když: Δ XYZ=(90; 100; 110), A=[35; 20; 60] (viz vedlejší obrázek). Axonometrický trojúhelník Δ XYZ je dán délkami svých stran: |XY| = 9 cm, |YZ| = 10 cm, |ZX| = 11 cm. Průměty souřadnicových os x, y, z se zobrazí jako výšky tohoto trojúhelníka. Průsečík výšek (průmětů os) je průmětem počátku O. Půdorysna π je otočena kolem přímky XY do axonometrické průmětny. Otočená poloha (O) počátku O leží na ose z a na Thaletově kružnici nad průměrem XY. |